Proč bydlet ve srubu

V dnešní době většina lidí bydlí v klasickém zděném domě nebo v paneláku. Stále více lidí však volí návrat do starších dob a staví si sruby. Většinu lidí by ani nenapadlo, že se ve srubu dá žít celoročně, ne jen rekreačně.

Nevýhody:
Srub si prvních cca. Deset let od postavení tzv. sedá. To znamená, že dřevo sesychá a ztrácí objem. Za těch deset let tedy stavba klesne asi o 20cm. Což obnáší pravidelnou (1x za dva roky) úpravu oken, futer atd. Proto dobře poslouchejte lidi, co vám ho staví, o této problematice se určitě zmíní.
Škůdců, jako jsou tesaříci, se nemusíte bát, pokud se vlhkost dřeva pohybuje pod 12%. Přesáhne-li tuto hodnotu, může se ukázat tesařík krovový či další škůdci, od 18% poté dřevokazné houby. Plíseň se rozvíjí od 85%. Před vlhkostí se však dá bránit chemickým nátěrem nebo konstrukční ochranou již při stavění srubu. Nejstarší dřevostavby takto vydržely přes dva tisíce let.

Výhody:
Jedná se o naprosto ekologickou stavbu, cena materiálu je dokonce levnější než u klasických zděných domů a navíc je stavba srubu rychlejší.
Nespornou výhodou je tepelná izolace. Je-li šířka dřeva přes 25cm, odpovídá izolaci zděného domu s šířkou stěny 80cm. V létě si bohatě vystačíte bez jakékoliv klimatizace a v zimě postačí klasický krb, s rozvody do všech místností. Teplo se tam udrží mnohonásobně déle než ne zděném domě. Je to mnohem levnější varianta než plynové či elektrické topení. A nemůžeme opomenout kouzlo domácího krbu v obýváku.

Žití v dřevostavbě má velmi dobrý vliv na naše zdraví. Spousta výzkumů se dokonce tímto vlivem zabývá. Sruby nám ovlivňují psychiku. Přítomnost dřeva je pro nás uklidňující, navozuje nám pocit harmonie. Eliminuje elektromagnetická pole a geopatogenní zóny.